Interpelace na ministra zahraničních věcí ve věci možné obrany České republiky proti zákazu olova ve střelivu

Vážený pane ministře,

obracím se na Vás ve věci možné obrany České republiky proti chystanému zákazu olova ve střelivu.

Nejméně v uplynulých dvou letech jsem opakovaně upozorňovala na hrozbu zákazu rybářských olůvek a střeliva s olověným jádrem. Tento záměr původně vyplynul z iniciativy Evropské komise, která minimálně od roku 2015 připravuje podklady a půdu pro schválení nových restrikcí.

Po posledním hlasování, které proběhlo na konci roku 2020 v Evropském parlamentu o námitce k novelizaci nařízení REACH, je zřejmé, že s největší pravděpodobností budeme do 24 měsíců od publikování novely v Úředním věstníku EU plnit novou povinnost, která zakazuje držení olověných nábojů v okolí jakýchkoli přírodních vodních ploch, nikoliv jen v mokřadech definovaných naší legislativou.

Podle dalších informací by v tomto roce mělo dojít k jednáním zakazujícím používání olova ve střelných zbraních a munici i mimo mokřady a také v rybářském olůvku. To ostatně v minulosti Evropské komisi doporučila i Evropská agentura pro chemické látky (ECHA). Legální držitelé zbraní a obranný a bezpečnostní průmysl České republiky jsou v ohrožení, jelikož neexistuje adekvátní a zároveň bezpečnější ani levná varianta pro nahrazení olova ve střelách.

Ráda bych se Vás v této souvislosti zeptala na následující otázky:

1. Jak se Vám daří naplňovat usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky č. 718 ze dne 24. září 2019, ve kterém mj. stojí, že v případě dalších kroků v regulaci olova ve střelivu a rybářském olůvku a legálního držení zbraní má být vláda aktivní ve vyjednávání s dalšími členy EU a zajistit tak potřebnou podporu a spojence pro zastavení neopodstatněných restrikcí práv občanů?
2. Účastní se některý zástupce ministerstva konzultací a jednání o této tématice přímo v orgánech EU? Pokud ano, s jakým pověřením se jednání účastní a jaké výsledky má jeho činnost?
3. Jakým způsobem přistoupí Česká republika a Váš rezort k návrhu adaptace nově schváleného rozšíření definice mokřadů a zákazu (i samotného držení) olověných střel v aktualizovaném nařízení REACH?
4. Povinnosti uložené v aktualizované Příloze XVII nařízení REACH začnou být podle všeho vymahatelné někdy v lednu 2023. Nařízení platí přímo a nevyžaduje zvláštní adaptační mechanismus. Existuje možnost se proti přijaté úpravě nařízení REACH bránit soudní cestou? Pokud ano, jaký je další postup a využije této možnosti Česká republika?
5. Jaké by byly finanční a jiné dopady v případě neadaptace nebo nevynucování plnění novelizovaného nařízení REACH ze strany České republiky?

Děkuji za Vaši odpověď ve lhůtě stanovené Jednacím řádem PS PČR.

S pozdravem

Mgr. Jana Černochová